„Ruhet sanft! Spěte sladce?“

Projekt je zaměřen na komplexní dokumentaci veřejných pohřebišť na Frýdlantsku a má transdisciplinární charakter. Primárním úkolem je vytvořit elektronickou (textovou a fotografickou) databázi pohřebišť a jednotlivých hrobových míst v bývalém okrese Frýdlant v současném Libereckém kraji. Projekt realizují studující historie a geografie za spolupráce státních institucí a kompetentních odborníků. Kromě měst Frýdlant (ze čtyř veřejných pohřebišť se zachovalo jediné z roku 1878), Hejnice (ze dvou, resp. tří veřejných pohřebišť se zachovalo jediné), Nové Město pod Smrkem a Raspenava se jedná o obce Arnoltice, Bílý Potok, Bulovka, Dětřichov, Dolní Oldříš, Ferdinandov, Habartice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Lázně Libverda, Ludvíkov pod Smrkem, Pertoltice, Srbská, Ves, Višňová. Tento záměr navazuje na jiné občanské kulturněspolečenské aktivity v rámci existujícího Mikroregionu Frýdlantsko (http://www.frydlantsko.cz), resp. na projekty MASif – Místní akční skupina Frýdlantsko. Navzdory proměnám ve vedení obcí jsme se situací v nich rámcově obeznámeni zvláště díky předchozím výzkumům, kdy navrhovatel tohoto projektu vedl bakalářské a diplomní práce, jež dokumentovaly šlechtické a měšťanské náhrobky (středověk a raný novověk), zvony a další kampanologické památky, křtitelnice a vitráže převážně v sakrálních objektech na Frýdlantsku. Studující si již v roce 2014/2015 vyzkoušeli v terénu dokumentaci vybraných pohřebišť a hrobových míst (v příloze k projektu ukázky předběžných výsledků tohoto terénního výzkumu na připravených katalogových kartách). Metodika byla zčásti vytvořena nově, zčásti převzata z dokumentačních postupů vycházejících z potřeb Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci, zčásti přizpůsobena požadavkům historického výzkumu. V současnosti se katalogizační postup a požadavky jednotlivých oborů (historie, etnologie, geografie, památková péče, lingvistika) a institucí (NPÚ, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury ad.) ještě zpřesnily podle zkušeností badatelské praxe v r. 2016 a dále dle návrhů NPÚ v Praze, jenž pro svůj specifický výzkum pro léta 2008 až 2010 vypracoval metodologii „Dokumentace a ochrana sepulkrálních památek“ pro české země (databáze není veřejně přístupná). Kromě terminologie pro účel bádání sjednocené se terénní dokumentace řídí také pokyny a zkušenostmi z tohoto terénního výzkumu. Studující dokumentují písemně i fotograficky do připravených vzorových katalogových listů jak jednotlivá veřejná pohřebiště, tak hrobová místa využívaná i zaniklá, jejichž stav se pochopitelně mění. Pozornost se zaměří na všechna hrobová místa bez ohledu na národnost uživatelů či stáří náhrobků, náhrobníků, hrobek či hrobových kaplí (kaplových hrobů). Výzkum v terénu doplní bádání archivní pro zjištění existence evidenčních knih pohřebišť, genealogických údajů, technologických, architektonických a dalších dat spjatých s jednotlivým pohřebištěm. Výzkum veřejných pohřebišť na Frýdlantsku se netýká židovských a vojenských hřbitovů. Na žádost biskupství litoměřického se zvláštní pozornost bude věnovat hrobům katolických duchovních